Evropské dotace bohužel nahradily dotace státní, říká Radko Martínek

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek řídí Regionální radu Severovýchod a za kraje vyjednává s Evropskou unií i v Bruselu. Jaký je jeho pohled na využití a rozdělování evropských dotací prostřednictvím regionálních operačních programů a jaké jsou jeho zkušenosti ze tří krajů, o kterých Regionální rada Severovýchod rozhoduje?

Dnes se často mluví o tom, že pravidla na využití evropských fondů nejsou dobře nastavená a nahrávají různým soukromým zájmům…
Kdybych byl alibista, tak řeknu, že to bylo nastaveno v roce 2006 a my podle toho musíme postupovat, což je fakt. Tehdy se nastavily jednotlivé cíle operačního programu a dnes je nemůžeme měnit.

Můžete být konkrétní?
Například když jsme chtěli posílit výzvu, do které se přihlásily nemocnice, tak nám to trvalo asi jeden a půl nebo dva roky vyjednávání. Na druhou stranu byly čtyři cíle stanoveny tak, aby pokryly více problémů každého regionu. Evropské dotace měly původně pouze doplňovat dotace státní, nicméně součastná realita je taková, že prostě státní dotace nahradily.

Jak si to vysvětlujete?
Stát všechny státní dotace zlikvidoval a našel za ně evropskou náhradu. Třeba v letech 2002 a 2003 stát dotoval ve městech a obcích sportoviště a další potřebné projekty. Teď jsme závislí na evropských dotacích a třeba krajský rozpočet je bez nich ztracený.

Evropské dotace ale budou brzy vyčerpány…

Přesně tak. A pokud dostaneme ještě nějaké další prostředky, počkáme na ně, podle mého názoru, do roku 2016. Potřebovali bychom ještě jedno období čerpání, ale zároveň se k dotacím musíme chovat tak, že jsou to skutečně poslední peníze. Nyní je tedy třeba vytvořit prostor na překlenutí doby bez dotací.

V Pardubickém kraji šly velké prostředky do podpory cestovního ruchu a také do soukromých penzionů. Je to v pořádku?
Je to podle pravidel, i když i ta by se měla, podle mého soudu, postupně změnit. Sbíral jsem hodně zkušeností v sousedním Rakousku, kde dokázali úžasně nastartovat cestovní ruch. Mnoha lidí jsem se ptal, v čem „rakouský zázrak“ vězí. Oni na začátku investovali masivní dotace, které byly částečně z Evropské unie, částečně z rakouského rozpočtu, do infrastruktury v údolích. Poté už další peníze nepotřebovali.

U nás máme podobný případ na Králicku…
Konkrétně na Dolní Moravě. Před třemi lety tam bylo na každém druhém penzionu napsáno „Na prodej“. Poté, co se do Dolní Moravy hodně investovalo, a prostředky násobily i soukromé výdaje velkých investorů, podobné nápisy už v obci a jejím okolí téměř neuvidíte. Řada tamějších penzionů se opravuje i bez jakýchkoliv dotací, protože tu byl vytvořen prostor pro rozvoj cestovního ruchu, a třeba i drobní podnikatelé si spočítají, že se jim na Dolní Moravě dnes už vyplatí rozjet svůj byznys.

V tisku se množí kauzy zneužívání evropských dotací, řada regionů má problémy. Jak jsou na tom severovýchodní Čechy?

Po celou dobu, co jsem v čele Regionální rady, jsem se snažil o co největší transparentnost. Mnohdy se proto zavedla opatření nad rámec našich povinností. Projekty například od roku 2009 posuzuje další expert, který hodnotí technickou kvalitu a rozpočet. Navíc tři kraje, které tvoří region soudržnosti Severovýchod, se vždy musí shodnout. Nějaká protekce tedy nehrozí.

Přesto jste se nevyhnuli určitým chybám v projektech.

Systém je velmi komplikovaný a mnozí žadatelé říkají, že kdyby věděli, co je čeká, budou-li čerpat dotace, jakým způsobem se neustále vše kontroluje, co všechno musí opakovaně dokládat, tak by si to pravděpodobně svou žádost rozmysleli. Neustále se totiž mění pravidla hry a máme řadu případů, kdy jedna kontrola danou věc schválila a následná další kontrola posoudila totéž jako chybné. Regionální rada je přitom stejně postižená kontrolami jako příjemci dotací.

A co se týká chyb v projektech?

Máme informace o nějakých pochybeních. Ta však nejsou zásadní a nevypadá to, že by se na nich někdo obohatil. Tam, kde jsme si nebyli jistí, jsme požádali o přezkoumání Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Může se stát, že by někteří žadatelé museli dotaci vracet?
To bych si opravdu nepřál. Pokud se ale v nějakém případě prokáže porušení pravidel, museli bychom sankci požadovat po příjemcích dotací a v některých případech by to například pro obce mohlo být až zničující. Předpokládám, že by se bránily u soudu.

Byly evropské dotace v Pardubickém kraji utraceny smysluplně?
Záleží na každé oblasti, jak si města a obce projekty připravily. Zatím jsou velmi pozadu Pardubice, které mají čerpat největší objem peněz. Ale když jezdím po kraji, vidím, jak se díky evropským dotacím vzmáháme a jak se řada míst změnila a stále mění. Myslím, že všude tam, kde mysleli trochu dopředu, si velmi pomohli.

 

Přiložená tabulka mapuje aktuální počty projektů a také výši schválených i proplacených dotací v okresech Pardubického kraje:

Okres

Počet schválených projektů

Schválené projekty aktuální stav

Proplaceno

Chrudimský

35

956 139 552,28

689 252 604,92

Pardubický

32

1 305 286 789,48

712 896 183,56

Svitavský

47

1 156 602 294,78

656 100 036,19

Orlickoústecký

58

1 960 886 496,51

1 479 341 616,63