Masarykovo náměstí v Jilemnici opět plní své tradiční funkce

Moderní obec | 1.7.2010

Jilemnice byla letos s Berounem a Uherským Hradištěm nominována na Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Vítězství jí uniklo o vlásek. Přesto nedávná obnova tamního Masarykova náměstí stojí za pozornost.

Právě rekonstrukce Masarykova náměstí patří k projektům v městské památkové zóně, jimiž se Jilemnice vykázala v přihlášce do prestižní soutěže.
Diskuse o úpravě prostoru náměstí probíhaly ve městě už od roku 1990. Jak poznamenává Ing. Petra Pohůnková z radničního odboru rozvoje a místního hospodářství, v minulých desetiletích se totiž náměstí postupně měnilo na prosté parkoviště. Nakonec automobily stály všude, kde se dalo, a zajížděly dokonce až do těsné blízkosti historické kašny z roku 1836 i obou barokních sousoší z dílny M. B. Brauna. Třebaže na náměstí zůstaly kamenné obchody a dál se tam konaly pravidelné trhy i pouť, stahující do historického centra převážnou část obyvatel, nestačilo to vše k tomu, aby se stalo skutečně živým a lákavým srdcem města, kam si lidé rádi zajdou třeba i večer.
»Cílem rekonstrukce bylo vrátit náměstí podobu, která by zhodnotila a zvýraznila jeho historickou funkci. Tedy osadit náměstí zelení, vytvořit reprezentativní prostor pro bezpečné a klidné setkávání lidí, který by byl i turisticky atraktivním centrem města,« vysvětluje Ing. Petra Pohůnková. Dilema, jak vytvořit ve středu náměstí klidovou zónu a zároveň zachovat uprostřed města dostatek parkovacích míst, radnice vyřešila nabídkou nového parkování ve Valdštejnské ulici sousedící s náměstím.
s PodPorou veřejnosTi O citlivých opatřeních tohoto druhu radnice nemohla – a ani nechtěla rozhodovat sama. Bc. Petra Therová z odboru rozvoje a místního hospodářství připomíná, že už v roce 2002 město uspořádalo mezi občany anketu ke způsobu rekonstrukce náměstí. Součástí ankety byl také výběr z pěti studií, jak revitalizaci náměstí včetně dopravního řešení pojmout. Studie v předchozích letech zpracovali Ing. arch. Alexander Holub a Ing. arch. Milan Jirouš. Vybraná a nakonec uskutečněná varianta pochází z roku 2002 a opírá se o návrh Ing. arch. Milana Jirouše.
V rámci aktivit Projektu Jilemnice – Zdravé město se pro občany pravidelně pořádají setkání u kulatého stolu, kde se probírají důležitá rozvojová témata. Tak tomu bylo i u projektu Regenerace a revitalizace Masarykova náměstí. Už v říjnu 2008 se u jednoho takového kulatého stolu plánoval budoucí mobiliář na Masarykově náměstí a ve Valdštejnské ulici, přičemž občanům byly představeny hned tři jeho varianty. ›

domluva i s obchodníky a PamáTkáři Rekonstrukce náměstí nebyla snadná ani pro místní obchodníky a další podnikatele. Město však zvolilo postup stavebních prací na etapy, takže přístup na náměstí nebyl nikdy znemožněn. Ing. Martin Šnorbert, vedoucí odboru rozvoje a místního hospodářství městského úřadu, dále vysvětluje: »Informování dotčených subjektů na náměstí řešil technický dozor investora. Jakmile se blížila obnova chodníků před jednotlivými provozovnami, pokaždé jsme s příslušnými podnikateli jednali o jejich předzásobení. Po celou dobu výstavby byl pěší přístup do obchodů provozoven zajištěn pomocí lávek. Harmonogram postupu prací se kromě toho průběžně zveřejňoval i na internetových stránkách města.«
Místní obyvatelé i návštěvníci Jilemnice během rekonstrukce využívali bezplatná parkovišť v okrajových částech města.
Domlouvat se bylo nutné také s orgány památkové péče. Podle Ing. Petry Pohůnkové se s nimi projekt konzultoval v různých stupních, nicméně radnice je v roli investora většinou dokázala získat pro své pojetí nové tváře náměstí, která by měla vzejít z jeho rekonstrukce. »Například představa památkářů byla taková, že by se na náměstí neměl objevit „středový ostrůvek“ – a pokud ano, tak ne se „zálivy“ pro parkování automobilů. Během různých diskusí však obě strany dospěly ke kompromisu a výsledný návrh orgány památkové péče akceptovaly. V rámci těchto diskusí byly řešeny například i obrubníky co do materiálu, tvaru, opracování či detailu napojení. Zde investor ustoupil a nové obrubníky lemující středový „ostrůvek“ nechal zhotovit podle pokynů památkářů (žulový, řezaný do tvaru – obzvláště důležité u oblouků, povrchově opracovaný). Dohoda mezi oběma stranami se našla také u výběru mobiliáře, který byl sice zprvu zdlouhavý, ale vedl, myslím, k dobrému výsledku. Podobně lze hovořit i o výběru veřejného osvětlení,« říká Ing. Petra Pohůnková.« když si radnice Pohrála s Pojmy »níže« a »výše« Zajímavě je vyřešena klidová zóna uprostřed náměstí. Tvoří ji jakýsi vyvýšený ostrůvek znemožňující parkovat kolem historické pískovcové kašny z roku 1836 i obou barokních sousoší z první poloviny 18. století. »Výše« se tak vůči okolnímu terénu ocitla jak kašna, tak sousoší. Ve skutečnosti jsou však stále stejně vysoko jako dříve a snížily se pouze okolní komunikace.
Vyvýšena byla po obvodu náměstí také místa pro přecházení. Jsou vodorovně značena přímo v dlažbě, takže nejde o vyznačené přechody. Rovněž místa pro přecházení představují jakési »vyvýšené ostrůvky«, na hraně však opět snížené, aby je mohli bez potíží využít i maminky s kočátky, vozíčkáři apod.
Starosta Jilemnice Ing. Vladimír Richter si na zrekonstruovaném Masarykově náměstí nejvíce cení právě klidové zóny uprostřed. »Celý tento, pro město neobyčejně významný veřejný prostor se z obyčejného parkoviště s trpěnou a přehlíženou kašnou proměnil na svébytné oživlé náměstí s dominantní kašnou uprostřed,« poznamenává starosta. »Potlačení parkování bezprostředně u kašny zvýraznilo historickou hodnotu celého náměstí. Obnovila se tradiční funkce náměstí – nejdůležitějšího veřejného prostranství města pro potkávání a setkávání.« Poučení na závěr A jaké poučení lze z rekonstrukce Masarykova náměstí v Jilemnici vyvodit? »Potvrdilo se, že je nutno věnovat co nejvíce času přípravě projektové dokumentace včetně projednání s dotčenými orgány. Ačkoliv tuto dokumentaci schválily, v „provozu“ náměstí se ukazuje, že některé detaily se mohly vyřešit jinak a lépe. Například zaoblení rohů u parkovacích míst, kdy památkáři striktně trvali na tom, aby rohy byly ostré,« míní Ing. Martin Šnorbert.
A dodává: »Při přípravě výběrového řízení se určitě vyplatí lépe specifikovat kapitolu městského mobiliáře a veřejné zeleně, ať už jde třeba o výšku nově vysazeného stromu či o minimální částku vloženou do mobiliáře. V našem případě se soutěžilo na celkovou cenu, takže ona příslovečná „šlehačka“ na dortu, jíž mobiliář na náměstích určitě bývá, mohla být ještě hustší. Příště bychom do projektu patrně zapracovali také světelnou vánoční výzdobu.«
Starosta Jilemnice Ing. Vladimír Richter uzavírá: »Úspěšná rekonstrukce náměstí by nebyla možná bez pracovitosti a obětavosti mnoha zaměstnanců radnice. Ať při přípravě projektu, zpracování žádosti o financování z Evropské unie nebo při stavbě a závěrečném vyúčtování. Jejich práce není sice na první pohled vidět, ale bez ní bychom se zvelebeného náměstí nedočkali. Patří jim proto veliké díky!« *