Rekonstrukce Bílé věže spěje do finále. Stavbaři se chystají na instalaci skleněného modelu věže

Rekonstrukce Bílé věže Hradec Králové – Je bílá a přitom není. Dominanta Hradce Králové už zanedlouho po více než roce a půl přivítá opět své návštěvníky. Jenže ve zcela nové podobě. Kdo kdysi na Bílou věž vystoupal, neměl by si tento zážitek nechat znovu ujít. „Bude to úplně jiný pocit,“ slibuje architekt Jaromír Chmelík. Právě on byl tím, kdo prozradil trochu více z plánů, jež nyní už mají zcela konkrétní podobu. Stavebně by mělo být vše hotové do konce března a na konci dubna předáno městu. To na rekonstrukci Bílé věže získalo dotaci více než 33 milionů korun z ROP Severovýchod.

Plášť je už očištěn, okna věže dostala kabát z žaluzií a přistavěna je i nová pokladna a vstup do věže. Teď zbývá vše technicky doladit, aby více než 400 reflektorů propojených s hudebním doprovodem dodaly dominantě Hradce na unikátnosti. Přestože z venku vypadá stavba téměř nedotknutě, uvnitř je vše zcela nové. „Dalo by se říci, že vnitřní prostory věže byly zcela vybourány a v okamžiku, kdy jsme stáli v podlaží, kde je umístěn zvon Augustin, jsme se dívali nahoru i dolů prázdným tubusem,“ shodují se stavbyvedoucí Jan Souček a architekt Jaromír Chmelík. Ten také prozradil víc.

Jak náročné bylo vytvořit projekt, který musí respektovat i historii celé stavby?

Velmi. Příprava na rekonstrukci Bílé věže trvala sedm let. Jen dva roky trval průzkum týkající se fyzikálních úkonů ve věži. Bylo nutné zjistit, jak tady působí přírodní vlivy a co všechno ovlivňují. Při samotné stavbě pak samozřejmě probíhal i dohled památkové péče, aby vše bylo tak, jak má.

 

Vnitřek Bílé věže je postaven zcela od počátku a nově. Jedná se o pouhou repliku původního uspořádání, anebo jde o nové, moderní pojetí?

Řekl bych to takto. Zachované části věže byly zrestaurovány v nejvyšší možné kvalitě a vše, co bylo potřeba udělat nové, zase na druhou stranu bylo uděláno tak, aby respektovalo i minulost. Stáli jsme totiž před volbou, zda trvat na zachování všech prvků ve věži tak, jak tomu bylo doposud, anebo zda se posunout k modernějším technologiím, které využijeme k prezentování také minulosti. Zvítězila druhá volba a já jsem za to rád. Když zavzpomínám, tak před rokem, kdy se tady vše vybouralo, jste stála u zvonu a nahoru i dolů bylo vidět skrze celou věž. Nicméně je pravdou, že nyní je možná vidět ještě víc, avšak je to uděláno velmi sofistikovaně a bezpečně. Bývalé schodiště bylo na můj vkus velmi nebezpečné. Trochu jsem se bál, když jsem po něm stoupal (smích).

 

Mluvil jste o, dalo by se říci, novém pojetí historie. V čem bude spočívat?

Vznikne zde nový dokonalý audiovizuální systém, který dodá prohlídkám na unikátnosti. Nabízí totiž nepřeberné množství kombinací světel a hudebního podkresu. V plánu je i v nějakém pravidelném intervalu potemnit celé náměstí a okolí, kdy následně bude vysvícena jen Bílá věž a rozezní se zvon Augustin. Ono to možná takhle nepůsobí nijak lákavě, ale ten zážitek je neuvěřitelný. Jinak zde budou také nainstalovány vizuální panely, které jsou trvanlivější než papír anebo jedinečný skleněný model Bílé věže. Mimo jiné touto rekonstrukcí došlo také ke zvýšení maximálního počtu návštěvníků na věži. Ten je nyní 30 lidí.

 

Kde jste načerpal inspiraci k těmto plánům?

Inspiraci jsem načerpal z návštěvy žulového ostrova s kláštery Mont Saint Michel v Normandii ve Francii, kde jsem zhruba před 20 lety shlédl neuvěřitelnou noční prohlídku, která ve mně zůstala a tak nějak se propsala i sem.

 

Vyskytly se nějaké komplikace během rekonstrukce Bílé věže?

V podstatě asi jen jedna, a to problém se zvonovou stolicí, která byla po odstranění okolního zdiva zcela shnilá. Bylo tak nutné ji kompletně zhotovit znovu.

 

Na co jste nejvíc pyšný?

Asi na pět věcí. Ale než je začnu jmenovat, tak musím zmínit tým lidí, který se na realizaci celé akce podílel. Bez nich by to nešlo. A teď k té pětici.

První je speciálně otevřený a nasvícený krov věže, kdy díky světelným efektům návštěvník při vystoupání až k ochozu věže ještě nad sebou uvidí za sklem další prostor krovu, který je deset metrů široký a dalších 15 metrů vysoký. Podle mě to bude něco unikátního a možná i trochu kontroverzního.

Druhou věcí je umístění původního Božkova stroje přímo do věže, čímž mu byla vrácena jeho důstojnost. A těší mě nejen jeho umístění tady, ale i jeho zrestaurování a potažmo i naděje, že by se možná někdy v budoucnu mohlo podařit jej uvést znovu do chodu.

Třetí věcí je oprava samotné zvonové stolice. Bylo to náročné, ale je úžasné, že opravu dělal snad jediný odborník v České republice na tuto práci. Díky tomu bylo zajištěno, že obnovená stolice bude odpovídat dobovým požadavkům. Navíc repase vznikala původní technikou, což je jedinečné a stalo se to i atrakcí pro lidi, kteří procházeli kolem katedrály sv. Ducha, kde se trámy otesávaly.

Velikou radost mám také z nových průzorů, které ve věži vznikly. Například kolem zvonu Augustin je nyní vidět až do hloubky 20 metrů. Vše je ale bezpečné a dodává to prohlídce další kouzlo.

No a poslední věcí, na kterou jsem pyšný, je skleněný model Bílé věže. Ten je vytvořený z 800 kusů křišťálového skla, měří 3,5 metrů, váží více než tunu a bude speciálně nasvětlen. Nepůjde o obyčejné ztvárnění této stavby, ale bude v sobě odrážet historii věže, kdy návštěvníci uvidí, jak kdysi tady stávala gotická kaple, jež postupně zanikla a na jejích základech vznikla samotná věž. Toto prorůstání staveb do sebe bude model ukazovat. A nejen to. Odrážet bude například i tloušťku zdí, takže ve spodní části bude sklo až 16 centimetrů široké.